Zdraví je rovnováha—jemná souhra našeho těla, prostředí, životního stylu a každodenních voleb. V tomhle složitém tanci mě ale nejvíc fascinuje jedna část naší biologie: střevní mikrobiom. Toto rozmanité společenství bakterií, hub a dalších mikroorganismů v našem trávicím traktu se stalo mým životním posláním i jedním z nejpoutavějších oborů dnešní zdravotnické vědy. Moje akademická a výzkumná dráha mě už léta vede k objevování dopadů střevního mikrobiomu na zdraví. Jako docentka na Divizi gastroenterologie v Cedars-Sinai Medical Center a ředitelka Cedars-Sinai Microbiome Research Institute mám privilegium vést výzkum, který prohlubuje naše porozumění tomu, jak nás náš mikrobiální svět formuje. Zároveň působím jako Associate Professor-in-Residence na David Geffen School of Medicine at UCLA.

Moje akademické zázemí zahrnuje bakalářské studium biologie na University of Illinois at Urbana-Champaign, navazující magisterský titul v oboru nutričních věd a doktorát (Ph.D.) z molekulárního metabolismu a výživy na The University of Chicago. Své odborné znalosti jsem dále rozvíjela během postdoktorandského působení v Joslin Diabetes Center/Harvard Medical School. Celou kariéru mě pohání snaha převádět komplexní poznatky o střevním mikrobiomu do srozumitelné a praktické roviny, s důrazem na propojení stravy a zdraví a na to, jak tyto znalosti využít ke zlepšení kvality života.

Střevní mikrobiom: složitý ekosystém zdraví

Stále mě udivuje, jak jsou tělesné systémy vzájemně provázané—a nikde to není zřetelnější než u střevního mikrobiomu. Lidské střevo obsahuje biliony mikrobiálních buněk—převážně bakterií—spolu s archeemi, viry a houbami. Dohromady tvoří natolik dynamické a mocné společenství, že je často považováno za samostatný orgán. Střevní mikrobiom nejen pomáhá trávit potravu, ale také syntetizuje esenciální živiny, reguluje imunitní funkce a komunikuje s mozkem prostřednictvím tzv. osy střevo–mozek.

Už na začátku kariéry mě fascinovalo soužití mezi stravou a střevní mikrobiotou—zejména to, jak jednotlivé složky stravy dokážou měnit mikrobiální populace a ovlivňovat zánět i imunitní odpověď. V naší laboratoři jsme zkoumali, jak mohou tuky ve stravě, obzvlášť nasycené a trans mastné kyseliny, podporovat růst určitých prozánětlivých bakterií, které mohou zvyšovat náchylnost k onemocněním, jako jsou zánětlivá onemocnění střev (IBD). Díky těmto studiím jsme začali chápat, že nejde jen o to, co jíme, ale také o to, jak si naše strava „rozumí“ s mikrobiomem. Tato perspektiva zásadně ovlivňuje klinickou praxi i běžný život. Pro mě to znamená vědomě volit potraviny, které podporují vyvážený a odolný mikrobiom—filozofii, kterou prosazuji profesně a žiji ji i osobně.

Role stravy: tuky, vláknina a fermentace

V naší laboratoři se s velkou vášní věnuji především vztahu mezi tuky ve stravě a zdravím střev. Pozorujeme, jak jídelníčky bohaté na určité typy tuků dokážou přetvářet mikrobiální prostředí ve střevě a podporovat buď zdraví, nebo naopak nemoc. Například naše výzkumy ukazují, že některé nasycené a trans tuky mohou zvýšit výskyt na žluč tolerantních bakterií, jako je Bilophila wadsworthia, které souvisejí se zvýšenou střevní propustností a zánětem. Naopak rostlinné tuky ze zdrojů, jako je avokádo a ořechy, obvykle podporují vyváženější mikrobiotu a vykazují ochranné účinky proti zánětu.

Vláknina je další klíčovou složkou pro zdraví střev; působí jako prebiotikum, které selektivně vyživuje prospěšné bakterie, jako jsou Bifidobacterium a Akkermansia muciniphila. Když střevní bakterie tuto vlákninu fermentují, vznikají krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), jako butyrát, acetát a propionát, které pomáhají regulovat imunitní funkce a chránit proti zánětu. Ve své stravě proto upřednostňuji potraviny bohaté na vlákninu rostlinného původu—vím, že jsou v podstatě „palivem“ pro můj mikrobiom a podporují rozmanitou a robustní bakteriální populaci pro celkové zdraví.

Fermentované potraviny, které přinášejí živé mikroorganismy a přímo zvyšují rozmanitost střevního ekosystému, patří k mým oblíbeným. Potraviny jako kefír, kysané zelí nebo miso přinášejí prospěšné bakterie a v kombinaci s prebiotickou vlákninou vytvářejí prosperující, odolný střevní ekosystém. Ačkoliv mikrobiom každého nereaguje na stejné potraviny totožně, strava bohatá na tyto složky pomůže většině lidí vypěstovat odolnější mikrobiom.

Personalizovaná výživa: neexistuje univerzální řešení

Koncept personalizované výživy se posunul od slibné myšlenky k praktickému přístupu v klinické výživě—a mikrobiom v něm hraje klíčovou roli. Mikrobiom každého člověka je jedinečný jako otisk prstu; ovlivňují ho genetika, životní styl, strava i rané životní zkušenosti. Tato individuální variabilita je zásadní: co prospívá jednomu, nemusí mít na druhého žádný efekt—ba může škodit. Proto v naší laboratoři zkoumáme, jak konkrétní mikrobiální „podpisy“ mohou předpovídat odpověď na různé dietní intervence.

Například jedinci s vyššími výchozími hladinami bakterií rodu Prevotella mají tendenci dobře reagovat na stravu s vyšším obsahem vlákniny a vykazují zlepšení glykémie i lipidového profilu. Jiní, s vyššími hladinami Bacteroides, mohou lépe reagovat na jídelníčky s nižším obsahem jednoduchých sacharidů. Takové poznatky jsou fascinující, protože nám umožňují vnímat jídlo nejen jako kalorie či živiny, ale jako nástroje, které interagují s jedinečným mikrobiálním prostředím každého z nás. Tyto znalosti změnily, jak o jídle osobně uvažuji, a motivují mě pokračovat ve výzkumu, jak stravu co nejlépe „ušít na míru“ pro maximální zdravotní přínos.

Osa střevo–mozek: pochopení propojení mysli a mikrobiomu

Jednou z nejpoutavějších oblastí současného výzkumu mikrobiomu je osa střevo–mozek—obousměrný komunikační systém, v němž si střevo a mozek vyměňují signály. Tato osa hraje významnou roli v regulaci nálady, stresové odpovědi a kognitivních funkcí. Některé střevní bakterie produkují neurotransmitery, jako serotonin a kyselina gama-aminomáselná (GABA), které přímo ovlivňují náladu a duševní pohodu. Dysbióza, tedy nerovnováha ve střevní mikrobiotě, bývá spojována s duševními poruchami, jako je deprese a úzkost, což podtrhuje vliv střeva na zdraví mozku.

Na své cestě za zdravím si stále víc uvědomuji, jak může můj mikrobiom ovlivňovat psychický stav, zvláště v období stresu. Zařazení potravin bohatých na omega‑3 mastné kyseliny, fermentovaných potravin a listové zeleniny je pro mě způsob, jak podpořit mikrobiom a tím i duševní pohodu. Skutečnost, že tyto volby mohou posílit psychickou odolnost, jen posiluje moje odhodlání, a ráda se o tyto poznatky dělím s těmi, kterým mohou pomoci.

Od výzkumu k praxi s IM8

Spolupráce s IM8 mi umožnila dostat vědecké poznatky z laboratoře do každodenního života lidí. Jako členka Vědecké poradní rady (Scientific Advisory Board) pracuji s týmem na vývoji produktů, které stojí na robustním výzkumu a jsou navrženy tak, aby podporovaly mikrobiom i celkové zdraví. Naše receptury, jako IM8 Daily Ultimate Essentials, kombinují prvky podporující zdraví střev—mix prebiotik, probiotik a živinami nabitých ingrediencí.

Porozumět vědě o mikrobiomu v akademické rovině je jedna věc; navrhnout produkty, které lidem skutečně pomohou, věc druhá. Naším cílem v IM8 je nabídnout lidem dostupné, vědecky podložené možnosti, které podporují mikrobiální rozmanitost a odolnost. Jsem hrdá na to, jak jsme dokázali integrovat probiotika a prebiotika jednoduše, a přitom účinně—aby lidé mohli pečovat o zdraví svých střev s využitím kvalitních ingrediencí.

Spolupráce s IM8 je naplněním mé mise: přiblížit vědu o mikrobiomu tak, aby byla pro každého srozumitelná a prakticky využitelná. Svět výzkumu mikrobiomu se rychle vyvíjí a je pro mě povzbudivé vědět, že IM8 usiluje o to být na špičce této vědy a přinášet zákazníkům produkty, které skutečně podporují jejich cestu ke zdraví.

Budoucnost vědy o mikrobiomu a péče o zdraví

S nadějí vyhlížím potenciál vědy o mikrobiomu proměnit zdravotní péči. Doufám, že s tím, jak se naše porozumění bude prohlubovat, dokážeme přizpůsobovat výživu i léčbu na základě mikrobiomového profilu jednotlivce. Představte si budoucnost, v níž vám lékař předepíše konkrétní stravovací plán nebo probiotickou formulaci podle jedinečného mikrobiálního podpisu ve vašem střevě. Takový personalizovaný přístup by udělal ze zdravotní péče proaktivní a preventivní systém a omezil potřebu reaktivních zásahů.

V naší laboratoři zkoumáme souvislosti mezi mikrobiotou a komplexními onemocněními, jako je Crohnova choroba a obezita, a jak mohou dietní intervence ovlivnit průběh nemoci. Například jsme zjistili, že u Crohnovy choroby se některé bakterie mohou přesouvat do mezenteriálního tuku a přispívat k zánětu. Tato zjištění otevírají cestu novým terapeutickým strategiím a podtrhují, jak těsně jsou propojeny strava, mikrobiota a zánět.

Cesta k pochopení mikrobiomu pokračuje—stejně jako moje odhodlání ke zdravému životu, a to osobně i ve prospěch širší komunity. Každý den dál ladím svůj jídelníček a návyky podle toho, jak se vyvíjí vědecké poznání, a ostatní povzbuzuji, aby vnímali péči o zdraví jako cestu, nikoli cíl. Mikrobiom je komplexní, ale když o něj pečujeme, otevíráme si dveře k větší odolnosti, zdraví a dlouhověkosti.

Prof. Suzanne Devkota je členkou Vědecké poradní rady IM8 a docentkou a ředitelkou výzkumu mikrobiomu v Cedars-Sinai Medical Center. Její výzkum se zaměřuje na interakce mezi stravou, střevní mikrobiotou a zánětlivými a metabolickými onemocněními. S nadšením převádí poznatky o mikrobiomu do praktických strategií pro zdravý život.